sobota 27. července 2013

Huawei Ascend G300

V srpnu to bude rok od doby, kdy jsem vyměnil dosluhující SE k750i a pořídil si mobil Huawei Ascend G300. Po skoro ročním užívání, zde můžu napsat své dojmy. Telefon mě stál něco málo přes čtyři tisíce korun. Důvodem proč jsem si ho koupil byla nízká cena, přátelé rádci a budoucí aktualizace na Android 4.0.

Specifikace: RAM - 512MB, jednojádrový procesor s frekvencí 1GHz, displej - 4", rozlišení displeje - 800x400, foťák - 5MB...

Po dvou měsících uživání Androidu 2.3.6. jsem aktualizoval na Ice Cream Sandwich a zprvu jsem byl zpokojen. Avšak nový systém mi ubíral hodně RAM a moje spokojenost rázem klesla. Navíc se mi měsíc po koupi "promáčkl" displej viz. foto. Dotyková plocha se nalepila na displej a tím vznikla jakási bublina. Po pár hodinách efekt zmizel, ale i jen po malém tlaku na displej se vada znovu objevila.

Kvůli své vlastni lenosti, jsem telefon reklamoval až v lednu. V servisu mi vyměnili základní desku a dotykovou plochu, takže jsem dostal skoro nový model s původním Androidem Gingerbread, který jsem již více neaktualizoval.
Foto ve dne za jízdy autem
Foto v noci a zimě

Zprvu jsem využíval mobil ke hraní her, čtení knih a RSS, sledování videa a poslouchání hudby. Ale po náročnějších činnostech je systém hrozně pomalý, proto jej v poslední době využívám jen na volání, SMS, budík a poslouchání hudby. To jsem si mohl rovnou znovu opravit "nesmrtelný" sonáč k750i. Kdyby byla gétřistovka rychlejší, měl bych větší chuť si ní něco zahrát, ale občasné záseky mě od toho odrazují.

Samozřejmě, že kdyby měl Ascend G300 dvoujádro a giga RAM, byl by telefon plynulejší. Bohužel asi po tří-letém užívání iPodu Touch (který jsem bohužel v lednu prodal) s plynulým iOS, jsou moje nároky větší. Jasně oba systémy mají své pro a proti, ale klidně bych oželel Mass storage a pořídil si iPhone, jen jeho cena mě odrazuje.

Nevím co jsem měl za cenu okolo čtyř tisíc čekat. Ale až si příště budu pořizovat nový mobil, pořídím si jej alespoň za šest tisíc, se čtyř palcovým displejem, kvalitním fotoaparátem a vysokou rychlostí.

úterý 17. ledna 2012

iPod Touch 4. generace

iPod Touch 2. generace jsem používal zhruba 8 měsíců a naznal jsem že už mi nevyhovuje. Aplikace se spouštěli se zpožděním, u hudby jsem se musel rozhodovat, kterou kapelu smazat a kterou ponechat, jelikož jsem měl jen omezenou kapacitu 8GB (spíše 6). Navíc některé hry nebyli kompatibilní s tímto starším modelem. Prostě už nestačil mým požadavkům, tak jsem si pořídil novější iPod Touch 4. generace 32GB.A rozhodně jsem udělal dobře. Nová verze má úžasnou "tloušťku" 7,2mm (tenčí než iPhone 4), má dvě kamery - přední a zadní, mikrofon, hezčí retina displej - 960×640 pixelů, delší výdrž baterie a rychlejší operační paměť. Aplikace se svižně načítají, až o polovinu rychleji než u iPodu druhé generace, což byl pro mě zprvu znatelný rozdíl.

Bohužel výsledky a postupy u her se neukládají na server, takže na novém iPodu bych musel začít hrát hry od začátku, do čehož se mi opravdu nechtělo. Docela mě to zamrzelo, jelikož jsem hru Smurf's Village (obdoba FarmVille) hrál více jak půl roku tzn. skoro každý den jsem několikrát sklízel a sázel ovoce a zeleninu, stavěl domečky pro šmouly.. U hry GTA: Chinatown Wars jsem strávil asi 40 hodin hraní, hra to byla fakt dobrá. Je to škoda. Aplikací je opravdu kvanta a některé hry vypadají kvalitněji než na handhealdu Sony PSP nebo Nintendu 3DS. Např. hry Tintin the Game, Dead Space a hlavně Infinity Blade..

Zadní kamerka iPodu sice natáčí v HD rozlišení 720p, ovšem o velkou kvalitu se nejedná a foťák je na tom stejně, jelikož má pouze o 0,7 megapixelů. Dost mě tato skutečnost zklamala, jelikož jsem si myslel že bude mít stejný foťák, ale to by pak byla šířka přístroje o něco větší, takže si nemůžu stěžovat. Za denního světla jsou fotky i videa samozřejmě kvalitnější. Videa se dají natáčet v různých aplikacích se speciálními filtry, takže pak vypadají stylově i když ne moc kvalitně. Fotky se dají také upravit např. do podoby HDR, což je pro oko přijatelnější. Přední kamerka se hodí např. pro videohovor přes Skype.

Oproti druhé generaci je ta čtvrtá znatelně vpřed, což je jen dobře. Celkově iPod Touch hodnotím velice kladně, jinak to ani nejde. Jedná se o kapesní přístroj, který v sobě spojuje herní konzoli, multimediální přehrávač, čtečku knih.. díky tomu, že má Wi-fi se vlasně jedná o kapesní tablet s operačním systémem iOS. Jediný zápor je absence GPS modulu, ale to už bych chtěl na tyto rozměry opravdu moc. Ještě jedna výtka by směřovala přímo k iOS, jelikož je tento systém dost uzavřený, ale to by nebyl Apple.

Kombinace mobilu SE K750i a iPodu mi stále vyhovuje a telefon s dotykovým displejem stále odmítám. iPod Touch 4. generace mi vydrží ještě hodně dlouho a jsem zvědav jaká bude pátá generace. Také mě zajímá jak bude dál vyvíjet své "iPody" konkurenční Samsung, který používá Android.

úterý 20. září 2011

Úžasná Zeměplocha

Už ani nevím jak jsem se dostal k Úžasné Zeměploše, ale každopádne jsem rád že jsem o ni "zakopl". O co vlastně jde? Příběhy ze Zeměplochy jsou sérií vtipných fantasy knih z pera anglického spisovatele Terryho Pratchetta. V českém jazyce již vyšlo 37 dilů, plus další doplňující knihy, povídky, mapy atd. Knížky vychází od roku 1983 a u nás je výborně překládá Jan Kantůrek, jenž za to byl i několikrát oceněn. Obálky knih krásně ilustruje Josh Kirby.

O Zeměploše by se dalo říci, že je to taková divná "planeta", jedná se vlastně o plochý svět jenž podpírají čtyři obrovští sloni, kteří stojí na krunýři mnohem větší želvy velké A´Tuin,která si pomale putuje vesmírem za neznámým cílem. Už jen tato "neskutečnost" dělá z Úžasné Zeměplochy nejzajímavější a nejpotrhleší fantasy. Připomíná mi to Stopařova průvodce po Galaxii, i když jde o jiný žánr.Hlavní postavy jsou rozmanité a dalo by se i říci, že v každé knize vystupuje někdo jiný. Ale ústřední postava je mág Mrakoplaš - ačkoliv žije na Neviditelné univerzitě, kde se vyučují mágové, pro kouzlení nemá nadání a nejraději by si jen tak poklidně popíjel pivo v hostinci u Prokopnutého bubnu. Ale proti své vůli se pokaždé dostane do nějakého dobrodružství, ve kterém zejména vyniká schopnostmi jako je zbabělost, lakomost a hlavně schopnost přežít. Říká se, že jeho předek byl nějaký hlodavec, jelikož vždy vycítí nebezpečí a neváhá se před ním schovat, či utéct.

Dalšími postavami jsou čarodejky, Dvoukvítek, Smrť, Zavazadlo (truhlice z mysliciho hruškovníku,díky němuž je živé, se stovkou malých nožiček, požírající své nepřátele), Barbar Cohen a další hrdinové. Sám netuším, kteří to jsou, jelikož jsem přečetl jen pět knih. Největší město na Zeměploše je Ankh-Morpork a s tímto městěm jsem se zatím v každém díle setkal. Jedná se totiž o místo kde je zločin a smrt na denním pořádku a samo město je také nejvíce páchnoucí na tomto kulatém světě.

Barva kouzel
První kniha se nazývá Barva kouzel a zde se poprvé setkaváme s Mrakoplašem. Náš pan mág (MÁK jak má napsáno ne svém klobouku) si pěkně sedí v hostinci, když v tom se ve dvěřích objeví první zeměplošský turista jménem Dvoukvítek se svým Zavazadlem. Jelikož je Mrakoplaš nadaný na jazyky a cestovateli tedy rozumí, nabídne se mu jako průvodce. Ovšem netuší, že se s Dvoukvítkem zaplete do nejrůznějších nepředpovídatelných dobrodružství a nakonec se dostane až na samý Okraj Zeměplochy, ba dokonce i dál :) Turista neví co je nebezpečí a vše bere jen jako atrakci a náš "chrabrý" mág je strachem bez sebe.

Lehké fantastično
Druhá kniha plynule navazuje na první díl, takže naši hrdinové nezahynou. Vesmírná želva A´Tuin se blíží k rudé hvězdě a srážka je nevyhnutelná. Z toho jsou obyvatelé Zeměplochy nervozní a bojí se Apokalypsy. A je pouze na našem "hrdinovi" Mrakoplašovi, aby tuto zkázu zažehnal. V tomto díle se k hlavním postavám přidává i legendární bojovník Barbar Cohen. Srandy je to opět dosti a první dva díly se mi zatím líbili nejvíc. Mimo jiné jsou tyto knihy zfilmovány, avšak doporučuji si je prvně přečíst.

Čaroprávnost
Když se na Zeměploše narodí osmému synovi osmé dítě a je to také syn, dostává podle tradice kouzelnickou hůl a stane se z něho mág. Dcer se tento nepsaný zákon netýká, protože s ženami zeměplošská magie vůbec nepočítá. Starý mág si pozdě uvědomil, když svou hůl předal právě narozenému osmému potomku osmého syna, aniž se přesvědčil, zda jde o syna. Holčičku jménem Eskarína učí čarodějka Bábi Zlopočasná a v pozdějším věku ji pošle na Neviditelnou univerzitu v Ankh-Morporku. A zde sledujeme jak se jí na univerzitě daří, respektive nedaří, jelikož mágové ženy nevyučují. Zároveň sledujeme mladého studenta Simona, jenž v sobě nachází velkou moc.

Mort
Mort je zrzavý klučina vysoké a kostnaté postavy, dalo by se říct samá ruka, samá noha, takový nemotora. Jeho otec se rozhodl, že ho dá do učení, a tak jel s klukem do města, kde si ho vybere mistr, kterému by se líbil. Bohužel se žádného zájemce nedočkali, až na Smrtě, pro kterého byl ideálním. Tak tedy pozorujeme jak mladý Mort vykonává Smrťovu bezchybnou a nekompromisní profesi. Tedy až do té doby, než Mort nechá jednu krásnou princeznu živou, místo aby ji sprovodil ze světa.

Magický prazdroj
Ano, když se na Zeměploše narodí osmému synovi osmé dítě a je to také syn, dostává podle tradice kouzelnickou hůl a stane se z něho mág. Jenže když se i jemu narodí osmý syn stává se z něho supermág, neboli magický prazdroj, který dává větší moc všem ostatním mágům. A díky tomu začnou máhové mezi sebou bojovat. Tak se stane že i méně nadaný mág Mrakoplaš ovládá kouzla, které by se jinak musel dlouho učit z kouzelnických knih. Samozřejmě že osud světa záleží právě na něm, ale navíc se k němu přidává dcera Barbara Cohena - Conina a Nijel, začínající barbarský hrdina.


Úžasná Zeměplocha se mi velice líbí a až přečtu dalších pět dílů, tak je sem zase přidám. Knihy jsem si buď půjčil nebo si je přečetl na iPodu, kupovat si je zatím nebudu (krom antikvariátu), jelikož jsou poměrně drahé a jejich vysoký počet. Ostatně stále zastávám názoru, že první dva díly jsou lepší než ostatní, takže si pravděpodobně koupím dvojvydání.

úterý 26. července 2011

Rafting v Rakousku

Dlouho mě můj otec přemlouval, ať s ním jedu na vodu, jelikož je již zkušený vodák a je členem vodáckého sdružení GOLDRIVER. Mě se s nimi jet nechtělo z toho důvodu, že bych tam byl nejmladší. Nakonec mi táta dal jako dárek k narozeninám sjíždění řeky Salzy v Rakousku, to už jsem samozřejmě nemohl odmítnout.

Do rajchu jsme vyrazili v pátek 6.5. ráno a domů jsme se vraceli v neděli odpoledne. Cestovali jsme autobusem pro 8 lidí a jednou dodávkou. Bylo nás jen 15, většinou jich jezdí více. Sice jsem byl ze všech nejmladší (až na jednu slečnu), ale pár borců bylo jen o pět let starší, takže pohoda. Původně jsem si totiž myslel, že tam pojedou samí čtyřicátníci. Naše ubytování bylo v kempu ve "vesnici" Wildalpen a zde jsme také hned v pátek sjížděli řeku Salzu.

Vody bylo prý méně jak loni (jezdí sem každý rok), ale mě to nevadilo. Předtím jsem jel jen volejovou řeku Moravu a Vltavu, takže zkušeností jsem měl málo. Naše lodě byli nafukovací kanoe Baraky pro dvě osoby. Měl jsem štěstí, že jsem jel se zkušeným a hlavně střízlivým vodákem, takže jsme se necvakli, i když asi dvakrát to bylo jen tak tak :) Večer proběhla samozřejmě ožíračka jak sviň. V kempu byli další vodáci z Čech a všimli si, že hraji na kytaru. Tak mě vzali mezi sebe a opili mě :)

Druhý den jsme jeli další řeku Enns. Tu už jsme sjížděli na raftech, jelikož na pár místech byly slušné peřeje. Bohužel tato řeka netekla moc rychle, takže jsme museli často pádlovat. Bylo totiž málo vody. Obě řeky měli krásně průzračně zelenou barvu a chutnali jak horská studánka :P

Nejkrásnější bylo ale to okolí - Alpy. Je to fakt nádhera když plujete po řece a kocháte se těmi špičatými skalisky. Na vrcholcích nejvyšších z nich byl dokonce sníh. Připadal jsem si jak v Tolkienově Středozemi :) V neděli jsme tuto krásnou krajinu museli opustit. Cestou jsme se stavili ještě na poutním místě v kostele Mariazell, odkud je krásný výhled na mohutné kopce a hory.Tento výlet se mi velice líbil a jsem rád, že nám vyšlo počasí. Pršelo, až když jsme odjížděli. Alpy jsou prostě nádherné a sjíždění řek v těchto horách byl pěkný dárek :)

úterý 31. května 2011

Gurman Fetish Party

Devátýho dubna jsem byl na akci, která nesla název Gurman Fetish Party a konala se v klubu Melodka v Brně. Jak už napovídá název, opět to nebyla akce pro normálního posluchače, hrál se zde totiž hudební žánr goregrind :P :) A zase jsme s kamarádem natáčeli rozhovory - z celkových sedmi kapel, jsme natočili čtyři + rozhovor s pořadatelkou. Akce začala v osm večer, ale my zde byli už o hodinu dřív, aby jsme chytli "fleka".

První kapelka, která se objevila na pódiu byli Brněnští SLUP. Vzhledem k tomu, že hráli první, tak neměli nejlepší zvuk, ale přišlo se na ně podívat dost lidí. Když zde píši o těch vesnických akcích, tak má první kapela jen hrstku sledujících pod pódiem a ten zbytek stojí opodál.. Rozhovor se zpěvákem byl velice rychlý a nachází se ve video-reportu celé akce zde.

Druhá kapela byli Cutting Embryo, kteří mě svým rychlím nářezem dost překvapili. Rozhovor s nimi nemáme, ale až je uvidíme příště, tak ho určitě natočíme.

Další borci byli Carnal Diafragma. Když jsem na nich byl na letní Mókoň párty, tak jsem byl asi nějakej společensky unavenej, jelikož se mi nelíbili. Ale zde mi předvedli co jsou zač. Prostě rychlej goregrind z energickým zpěvákem, se kterým jsme natočili krátký rozhovor.

Pak se nám na pódiu předvedli naši staří známí oblíbenci SPASM :) Sice nám předveli show, kterou jsme už párkrát viděli, ale stejně jsou to BORCI jak cyp! To by byl hřích nejít si ně ně zapogovat :)

Pátá partička byli rakušáci Taxidermist, hrající pomalej gore k tancování :) přesněji hrají animal-porn-gore. Zpěvák měl jako obal mikrofonu veverku.. a basák byl oblečen jako králíček goracell - víc jak stodvacetikilová postava jen v trenkách, z úst mu trčeli dva zoubky, na hlavě měl zaječí ouška a na zádech velkou baterku :D i hudebně se mi dost líbili a kdyby jsme na tu akci přisli jako 30. v pořadí, tak by jsme dostali jejich cédé.
Pak následovala electro-grindová smečka BBYB, na kterou jsem se velice těšil. Bohužel už jsem byl, ze všeho toho pogování unaven a pivo taky dělalo svoje, takže jsem si jejich vystoupení moc neužil. Ale bylo vidět, že do toho borci dávaj všechno, hlavně kytarista, který se pořád válel po pódiu a přitom hrál. Natočili jsme se zpěvákem Kinem vtipný rozhovor, který se nachází zde.

Nakonec nám zahráli Devastathor, ale na ty jsem byl už dost vyčerpán a přál jsem si aby brzo skončili. Ještě že jsme s nimi udělali rozhovor už na začátku. Jó a bicmen je borec, páč nám za to slíbil jejich album, ale nějak se na to zapomnělo a vzpomněl si na to až doma, tak ho poslal poštou :)

Po skončení pařby jsme si zašli na párek v rohlíku a pak nás čekala dvou a půl kilometrová procházka na kolej, jelikož se někdo špatně podíval na noční rozjezdy, ale co už ;) Tento článek není zrovna nejlepší, tak doufám, že za mě všechno odpoví report a ostatní video-rozhovory. Každopádně to byla výborná akce, kterou jsem si dost užil a doufám, že i ta další Gurman Fetish Party bude stejně kvalitní :)

Klikejte na QUITE.cz hudební pořad pro vás a vaše kapely. Pokud máte kapelu a chcete s ní natočit rozhovor neváhejte nás kontaktovat ;)

čtvrtek 14. dubna 2011

Dárce plazmy

Dneska jsem byl na prvním odběru a stal jsem se dárcem plazmy. Co mě k tomu vedlo? Už je to dýl co jsem si říkal, že bych měl darovat krev, jelikož pár kamarádu to již podstoupilo, ale nějak jsem to odkládal. Nedávno jsem se dozvěděl o dárcovství krevní plazmy, za kterou se platí částka 400 Kč. Řekl jsem si proč to nezkusit. Možná někomu zachráním nebo prodloužím život a navíc za to dostanu zaplaceno. Kamarád mi řekl, že odběry v Brně provozuje společnost Sanaplasma.

Dneska jsem si tam zašel, vyplnil jsem formulář, změřili mi tlak, zvážili si mě a pak mě poslali za paní doktorkou, která mi provedla lékařskou prohlídku. Po té jsem šel na sál, kde bylo plno postelí s přístroji a dost lidí, kteří už byli "napojeni".

Sestřička mě uložila do postele připomínající tvar U, vysvětlila mi co se bude dít a zavedla mi kanylu do pravé ruky. Zapla přístroj a už mě ti upíři vysávali :) plazma (barvou připomíná moč) se v centrifuze oddělila od červených krvinek a tekla do plastové lahve. V ruce jsem svíral míček, který jsem občas zmáčkl, aby krev proudila rychleji.

Po 10ti minutách odběr skončil a začal další cyklus, kdy do mě proudila jaká si čirá tekutina (fyziologický roztok). A v tomto momentu se mi udělalo zle, tak jsem požádal sestru o otevření okna a to bylo dobré. Ještě asi 2x se mi udělalo lehce špatně, vždy když do mě proudil ten roztok. Prý to bylo způsobeno tím, že jsem byl málo najezený a daroval jsem poprvé, tak snad to bude příště lepší :) Po dlouhých 87mi minutách bylo po všem - vysáli ze mě asi 800ml krevní plazmy, půl hoďky jsem si poseděl, dal si kafíčko a oplatku a pak jsem si šel pro odměnu. První odběr je za 200, druhý za 600 (to aby nalákali lidi) a další už za 400 Kč. Darovat se může po 14ti dnech, takže jsem se hned objednal. Myslím že je to zajímavý způsob jak někomu pomoci. A když platíme "tolik" peněz doktorům, proč si nenechat zaplatit od nich?